Růžová vína

Mezinárodní název "Rosé" pochází z francouzštiny. Lokálně se ale můžeme setkat s označením "Rosado" (Pyrenejský poloostrov) nebo "Rosato" (Itálie).

Tři základní metody Rosé vína jsou macerace na slupkách, blending a saignée.

• Macerace na slupkách probíhá podstatně kratší dobu než u červeného vína, jen v řádu dvou až dvaceti hodin. Víno stačí ze slupek dostat různé podíly taninů, aromat a barvy. Čím déle víno na slupkách leží, tím tmavší barvu získá.
• Saignée je francouzská metoda. Při maceraci červeného vína se může v brzké fázi ze rmutu odebrat část šťávy, čímž se sníží poměr šťávy ke slupkám a zvýrazní se taniny a barva ze slupek v moštu. Z této odebrané šťávy se pak obvykle dělá rosé.
• Blending, tedy míchání bílého a červeného moštu. Je to jen okrajová metoda, v některých zemích dokonce zakázaná.

Dále existují ještě další úplně okrajové metody, jako vin gris, kdy lehce růžově zbarvené rosé vzniká při drcení modrých hroznů, kdy ale mošť ani moment na slupkách nemaceruje, nebo tzv. dekolorizace pomocí aktivního uhlí.

Aroma a chuť růžových se stejně jako u ostatních vín pohybuje na poměrně širokém spektru. Naše oblíbené soukromé dělení je na "jahody se smetanou," což jsou typicky rosé z Moravy se zbytkovým cukrem, a suchá rosé s vyšší aciditou a obvykle úplně bez cukru, což jsou obvykle německá rosé.

Růžová vína jsou téměř vždy lehčí, svěží a ovocná vína určená k brzké konzumaci.