ÚVOD DO PROBLEMATIKY KOSHER VÍN

Dnešní "novinka" je v poměrně netypické podobě. Vzhledem k tomu, jak máme rádi naše izraelská vína, sepsali jsme pro Vás malý úvod do problematiky, která s izraelskými víny velmi úzce souvisí.

Následující text je o košer vínech a dalších základních souvisejících pojmech. Nezapomeňte, že jde opravdu jen o lehký úvod, protože problematika spojení židovských zákonů a tradice s každodenním životem, jako je právě třeba pití vína, je jinak nesmírně hluboká a komplikovaná. Studiu této problematiky Židé i ne-Židé  obvykle zasvěcují celý život.

Košer víno je takové, které je produkováno dle pravidel „kašrut,“ což je pojem, který v judaismu označuje soubor pravidel pro rituální způsobilost. Pojem kašer (aškenázská výslovnost, ze které se pojem přenesl do češtiny, je „košer“) se obvykle vztahuje hlavně na jídlo, ovšem doslova znamená „vhodné“ a používá se v širších souvislostech.

Aby víno mohlo být považováno za košer, celý proces výroby musí probíhat pod dohledem či přímo rukama praktikujících Židů. Soubor pravidel pro výrobu košer vína se vztahuje pouze na zpracování, nikoliv na pěstování révy na vinici a sklizeň. Všechny látky, použité při výrobě vína, musí být též košer, proto např. čeření vína obvykle u košer vín vůbec neprobíhá. V této souvislosti je třeba uvést pojem „chamec,“ což doslova znamená „zkvašený, zkysaný,“ a označuje jídlo, obvykle kynuté těsto, které je zakázáno vlastnit a konzumovat o svátku Pesach a se kterým víno ve všech fázích výroby nesmí přijít do styku. Jde zkráceně o obiloviny, pečivo a těsto. Dále náčiní, pomocí kterého je víno připravováno, typicky nádoby, lisy apod., musí být použity pouze pro výrobu košer vína. To není problém ve vinařství, kde se vyrábí striktně košer víno, ovšem může to být problém tam, kde se vyrábí jak košer, tak „treif“ (ne-košer) víno. V Čechách je takovým příkladem vinařství Chrámce, které má z tohoto důvodu prakticky dvojí výrobu. U některých dražších kusů zařízení, které si vinařství nemůže dovolit pořídit dvakrát, se ovšem dá přistoupit k rituálnímu očištění pod dohledem rabína.

Víno, které dodrží všechny náležitosti, pak obvykle od certifikační agentury, rabína nebo „beth din,“ rabínské rady, dostane „hechser,“ schvalovací známku. Víno je poté označováno jako „Kosher for Pesach.“

A tady se dostáváme k jedné zajímavosti, která souvisí s hlubším duchovním významem vína v judaismu. Vína „košer pro Pesach“ se od převzetí hroznů do výroby až po servírování nesmí dotknout „Gój,“ tedy ne-Žid. To je dáno tím, že víno hraje důležitou roli u mnoha dalších náboženství, a mezi výrobou a servírováním by mohlo být „Yayin Nesekh,“„zasvěceno cizímu idolu,“ nebo se stát „Stam Yainom,“ vínem, kterého se dotkl „modlář“ nebo Gój. Dodržet toto pravidlo je ovšem v dnešním světě mnohem složitější, než dodržet pravidla košer výroby. Proto existuje ještě „další stupeň“ košer vína, „yayin mevushal,“ doslova „vařené,“ a je to opravdu popis procesu této úpravy vína, které musí projít varem. Poté už nemůže být znesvěceno dotykem Góje, kteří s vínem mohou manipulovat a vínu přesto zůstane známka „košer pro pesach.“ Dříve takové víno samozřejmě nikdy nemohlo dosáhnout kvalit ne-mevushal vína, z pochopitelných důvodů, byť rabíni v průběhu let upravovali nutnou teplotu k dosažení mevushal stavu vína (74° až 90°C). Dnes se používá rychlá pasterizace, která víno nezničí tolik, jako dřívější metody, ovšem víno stále znehodnotí. Celý proces, nehledě na použitou metodu, musí každopádně probíhat pod dohledem „mashgiach,“ praktikujícího Žida, který je pověřen dozorem nad kašrut a košer záležitostmi.

Další zajímavostí ohledně košer vína je „šabatový rok.“ V židovské tradici je to každý sedmý rok, kdy by půda měla ležet ladem. Poslední takový rok byl rok 2015. Jak je tedy možné, že se standardně prodávají izraelská vína z šábesových let? Jako u všech židovských tradic a zákonů, ani zde neexistuje jednoduché vysvětlení. Z mnoha důvodů, ekonomický přijde první na mysl, existují možnosti, jak zákazy šábesového roku obejít. Prvním je „Heter Mechira.“ Jednoduše je to „pronájem“ nebo „prodej“ půdy ne-Židům po dobu šábesového roku, ne-Židé provedou sklizeň, vinařství (nebo libovolný další zemědělský podnik, šábesový rok se netýká jen vína) sklizené hrozny odkoupí a vyrobí víno. Na konci roku zase vinařství odkoupí vinice zpět.

Druhým způsobem je „Otzar Beis Din.“ To je „sdružení,“ které najímá nežidovské pracovníky na sklizeň, skladování a distribuci produktů, které by jinak v šábesovém roce musely zůstat na poli/vinici. Tímto způsobem v šábesovém roce sklízí i v Golan Heights Winery. Jedním ze základních problému obou těchto „kliček“ ovšem je to, že některé židovské komunity je uznávají, jiné ne. Problematika je ovšem nesmírně komplikovaná a velmi široce by přesahovala možnosti tohoto textu. Pro začátek hlubšího ponoření do tematiky doporučím tento odkaz: http://www.yeshiva.co/midrash/shiur.asp?id=7631



Zpět na seznam novinek

Vicom s.r.o., IČ: 49616285

Centrála

Přístav Holešovice východ, Jankovcova 6
Praha 7, přístup z ulice Bubenské nábřeží
Tel.: 224 816 232, GSM: +420 603 141 702, GSM: +420 731 448 308
E-mail: info@vicom-vino.cz

Vicom víno na Facebooku Osobám mladším 18ti let alkohol neprodáváme
Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku.
Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.